Komunitní centrum Vltavotýnska

Vše začalo již na konci května nápadem galeristky Petry Svoboda Herotové zrealizovat pro připravovanou letní výstavu v Městské galerii v Týně nad Vltavou háčkovaný model člověka.

Inspirací byla kanadská umělkyně Shanell Papp, která se dlouhodobě věnuje technice háčkování. Vytvořila háčkovanou kostru člověka vyplněnou orgány. 

Proč háčkování? Tradiční technika, která symbolicky spojuje ruce háčkujících skrze staletí, generace a kultury. Postup háčkování připomíná přírodní růstové a stavební pochody (buňka po buňce…).

Tímto projektem se úspěšně propojila činnost galerie a Komunitního centra Vltavotýnska. Společně sdílená práce se úspěšně zařadila do konceptu výstavy „Člověče,“.

Výsledné dílo slouží jako doprovodný předmět k výstavě „Člověče,“, na kterou jsou zvány školy a dětské kolektivy. Také se stala užitečnou výukovou pomůckou pro EDU kuchyňku v galerii.  Model lidského nitra v tomto netradičním podání je výzvou pro děti, jak poznávat a zkoumat své tělo.

Díky projektu Městské galerie v Týně nad Vltavou a galeristky Petry Svoboda Herotové s názvem "Člověče," se sešla v Komunitním centru Vltavotýnska řada šikovných a tvořivých lidí, kteří od června do začátku srpna (8.6. - 7.8.2020) jako háčkovanou skládanku tvořili model člověka pomocí háčku a vlny. Nejenom, že se pod dohledem MUDr. Hanky Králové všichni dozvěděli více o lidském těle, ale také o fungování a propojení orgánů. Vznikl tak skutečně propracovaný anatomický model, který respektuje skutečné rozmístění a velikost lidských orgánů. Na předposledním setkání získal model i své jméno - Vlasta.

K výstavě v Městské galerii:

Člověče, EXPO Týn 2020 10. 8. – 27. 9. 2020

umělci: Václav Kočí, Eva Koťátková, Miroslav Petřík, Rudolf Samohejl, Eva Volfová, Patricie Fexová, Dominik Lang, Jan Pfeiffer

Úvodní myšlenkou k uspořádání výstavy bylo téma letošního sympozia člověk jako bytost fyzická, duševní, duchovní a sociální, jehož iniciátorkou byla MUDr. Hana Králová. Výchozím bodem instalace byla strategie spolupráce a reagování na prostor, která se uplatnila už během sympozia. Umělci se vzájemně nejen ovlivňovali, ale vstupovali si i do výtvorů. Při práci v galerijním prostoru promýšleli také své budoucí intervence. Popis: Proces i výsledek instalace má charakter pomyslného organismu, prostoru, kde se něco společného událo a může dál pokračovat. Každá z vystavených prací se tématu člověka určitým specifickým způsobem dotýká, většinou ale ne zcela spektakulárně. Na výstavě najdeme problematiku jedince versus systém nebo společnost, člověka a jeho veřejný prostor, nebo jeho lokální historie. Můžeme si pohrát s okem a zamyslet se nad lidským vnímáním, uvědomit si svoji tělesnost i jak naše tělo funguje apod.